Na snímku vlevo je Richard Husman ( 4. 9. 1922 Praha - +20. 8. 1987) známý spíše pod pseudonymem Filip Jánský jako autor románů s leteckou tématikou. Ten nejznámější Nebeští jezdci, byl zfilmován a patří mezi nejlepší filmy ze života válečných letců. Právě on věděl o čem píše, protože se dostal dosti dobrodružnou cestou do Velké Británie, kde byl přijat jako střelec k 311. československé bombardovací peruti. Aby se vůbec dostal do RAF, musel si „připsat“ nějaké roky. Jeho přezdívka „Skautík“ hovořila jasně. Charakterizovala jednak jeho mladý věk a jednak, že se jako skaut zapojil po okupaci do odbojové činnosti. Nezapíral, že měl při náletech nad Německo a později při hlídkách nad Atlatik strach a že rozhodně nebyl prototypem vzorného vojáka, ale přesto nebezpečným misím nevyhýbal. Dokonce letěl, i když nemusel a byl několikrát zraněn. Málem osudným se mu stal jeho poslední válečný souboj.
To bylo ovšem už na východní frontě kam na vlastní žádost v roce 1944 odešel. Byl zařazen jako instruktor střelců 3. bitevního pluku, který byl vyzbrojen vynikajícími sovětskými bitevníky Il-2m3, známými jako „Šturmoviky“. Letouny 1. československé smíšené letecké divize byly v lednu 1945 přesunuty na letiště v polské Porembě, aby se zúčastnili ostravské operace. K první bojové akci statovali československé „Šturmoviky“ 14. 4. 1945. 16. dubna 1945 zničili naši bitevní letci most přes Odru. Na naši sestavu zaútočil německý FW-190 a za cíl si vybral stroj řízený rtn. Vindršpánem se střelcem rtn. Husmanem, který ten den neměl vůbec letět. Ačkoliv byl zraněn dokázal útočícího Němce sestřelit. Vindršpán poté posadil „Šturmovika“ na břicho a zakrváceného střelce odvezli s těžkým zraněním do nemocnice. Díky němu tak 1. československá smíšená letecká divize získala první a zároveň poslední potvrzený sestřel.
Vpravo je Il-2m3 z expozice Leteckého muzea ve Kbelích.