Československý stíhací wing


Potřebu početnějších leteckých jednotek prosazoval již v roce 1940 A/V/M Trafford Leigh-Mallory podporovaný S/Ldr Douglasem Baderem, v rámci působnosti 12. stíhací skupiny. Vznikl tak první wing, který tvořily, 242. a 19. peruť, což byli Angličani a třetí byla 310. československá stíhací peruť. Těmto třem sloučeným jednotkám velel, již zmiňovaný S/Ldr Bader. Později když se stal standardní jednotkou RAF wing, zpravidla tvořený třemi perutěmi a velel mu důstojník v  hodnosti Wing Commander (W/Cdr - podplukovník).

Založení čs. stíhacího wingu bylo ve spolupráci s britským Fighter Command, iniciováno za naši stranu G/Cpt A. Hessem a S/Ldr A. Vašátkem, velitelem 312. stíhací perutě, který byl známým esem z francouzské kampaně s 15 sestřely. Ten byl hlavním tvůrcem tohoto nápadu a na našem Inspektorátu čs. letectva podporoval tuto myšlenku W/Cdr J. Klán. Všem třem jmenovaným se podařilo celý projekt prosadit na začátku roku 1942 a již v květnu byl jmenován A. Vašátko Wing Commanderem. 8. 5. 1942 se datuje vznik československého wingu, protože na základnu Exeter a satelitní letiště se k 310. a 312. peruti přesunula i třistatřináctka a začali společně operovat v rámci 10. stíhací skupiny. Hlavní náplní čs. stíhacího wingu byly doprovody bombardérů nad západní Evropou, což byla velice nebezpečná práce, protože wing byl jednotně vyzbrojen Spitfiry Mk VB, které ve svých parametrech zaostávali za letouny Luftwaffe, zejména novými FW-190A na kterých létala tehdejší elita německých stíhačů. 23. 6. 1942 padl “Velký Ámos, jak Vašátkovi přezdívali, při srážce s útočícím FW-190. Velení wingu okamžitě převzal W/Cdr Karel Mrázek, zkušený velitel 313. čs. perutě a veterán z bitvy o Británii. V akci, kdy naši stíhači přišli o svého prvního velitele, se jim podaři husarský kousek, protože jejich zásluhou přistál v Anglii nepoškozený FW-190, který byl do té doby pro spojence velkou neznámou.

Stíhači československého stíhacího wingu se v srpnu 1942 s úspěchem zúčastnili operace “ Jubilee”, což byl jakýsi nácvik bojem pro budoucí invazi ve Francii. 310., 312. a další anglické perutě podporovaly pozemní elitní kanadské a britské jednotky ze vzduchu, zatímco 313. zabezpečovala prostor mateřské základny Exeter. V této akci byli naši stíhači velmi uspěšní. 1a1/2 jistě, 5 pravděpodobně a 15 letounů Luftwaffe poškozených, to hovoří jasně o účinkování stíhačů čs. wingu v této operaci.

V dalších měsících naši letci dál útočí na kontiment. Na velitelském postu československého stíhacího wingu došlo v březnu 1943 ke změně. W/Cdr K. Mrázka nahradil populární velitel třistadesítky W/Cdr František “Dolly” Doležal.

V důsledku poměrně vysokých ztrát a nedostatkem vycvičených záloh, což byl nejožehavější problém československého letectva ve Velké Británii, byl wing v červnu 1943 poslán na sever, kde jeho úloha spočívala v hlídkování nad hlavní základnou britského námořnictva Scapa Flow. Tady měli naši piloti možnost vyzkoušet “stratospity”, což byly speciální výškové verze Spitfirů HF Mk. VI a HF Mk. VII.

V průběhu srpna až října 1943 se perutě postupně přesunovaly na jih Anglie, kde potom byly všechny tři dislokovány na základně Ibsley. Následuje pro naše piloty běžná rutina doprovodů bombardérů nad Francii.

Protože invaze do Evropy byla brána jako jistý fakt, jen zatím nebylo jisté kdy angloamerická vojska udeří, docházelo ke změnám ve struktuře letectva, a proto bylo vytvořeno taktické letectvo, do něhož byl začleněn čs. wing pod názvem 134. Czechoslovak Airfield na začátku ledna 1944. Nebudeme se zabývat všemi podrobnostmi, jen lze zjednodušeně říci, že wing byl rozdělen na létající a nelétající personál, kterému velel pozemní airfield commander, čímž létající wing commander a velitelé jednotlivých perutí se mohli plně věnovat operačním úkolům. Tato struktura lépe vyhovovala polním podmínkám, které měli nastat. S novým začleněním přišlo také tolik očekávané přezbrojení na moderní Spitfiry LF Mk IXC.

I když se československé letectvo v Anglii potýkalo s nedostatkem pilotů v únoru 1944 odcestovala skupina 20 zkušených stíhačů pod vedením škpt. Františka Fajtla do SSSR, aby tam položili základ nové letecké jednotky.(viz.SSSR). W/Cdr “Dolly” Doležal v únoru 1944 odešel na odpočinek a nahradil jej W/Cdr Tomáš Vybíral, také jedno z es našeho letectva. Novinkou pro naše piloty v rámci taktického letectva je bombardování, zejména odpalovacích ramp pro létající pumy V-1.

Dne 6. června 1944 je zahájena invaze v Normandii. Naši piloti hlídkovali nad výsadkovými plážemi. Činnost Luftwaffe byla zcela paralyzováná. Až druhý den svedli příslušníci čs. wingu souboje s letouny Luftwaffe, přičemž 3 sestřelili a dalších 5 poškodili bez vlastní ztráty. 28. 6. 1944 prožíval československý útvar historický okamžik. Pod vedením W/Cdr T. Vybírala přistály Spitfiry čs. pilotů na polním letišti ve Francii. Odtud napadali nepřátelské kolony při bitevních náletech. Wing byl stažen zpět do Británie a vyčleněn od taktického letectva, protože problémem byly téměř nulové zálohy.

Jednotka byla zařazena pod velitelství ADGB (vzdušná obrana Velké Británie) a zúčastnila se obrany proti německým bezpilotním střelám V-1. Další náplní byly doprovody dálkových bombardérů a útoky na pozemní cíle v Nizozemsku. V listopadu 1944 vystřídal ve velení W/Cdr T. Vybírala W/Cdr Jaroslav Hlaďo. Naši letci se zúčastnili mohutných výsadkových operací “Market Garden” a “Varsity”. V květnu 1945 vypuklo v Praze povstání, kterému chtěli naši letci letět na pomoc, ale bohužel museli dodržet dohody vítězných mocností. A tak Spitfiry československého stíhacího wingu přistály 7. srpna 1945 v již mírové Praze na letišti Ruzyň, kde byli po dlouhých šesti letech bouřlivě přivítáni. Stíhací československý wing rozhodně od svého založení až do konce války obstál se ctí při plnění nelehkých úkolů nad západní Evropou.

V textu nejsou uvedena britská vysoká vyznamenání za leteckou činnost a tak je uvádím dodatečně:

G/Cpt. Alexander Hess, DFC                 W/Cdr. František Doležal, DSO, DFC

W/Cdr. Alois Vašátko, DFC                 W/Cdr. Tomáš Vybíral, DSO, DFC

W/Cdr. Karel Mrázek, DSO, DFC       W/Cdr. Jaroslav Hlaďo, DSO, DFC, OBE

DFC - Distinguished Flying Cross -Záslužný letecký kříž
DSO - Distinguished Service Order - Řád za význačné služby
OBE - Order of the British Empire - Řád britského impéria

Velitelé wingu:
W/Cdr Alois Vašátko, DFC
velení: 3. 5. 1942 - 23. 6. 1942
Zahynul v leteckém souboji nad kanálem
La Manche.

W/Cdr Karel Mrázek, DSO, DFC
velení: 26. 6. 1942 - 31. 3. 1943

W/Cdr František Doležal, DSO, DFC
velení: 31. 3. 1943 - 1. 2. 1944

W/Cdr Tomáš Vybíral, DSO, DFC
velení: 1. 2. 1944 - 15. 11. 1944

W/Cdr Jaroslav Hlaďo, DSO, DFC, OBE
velení: 15. 11. 1944- ČSR



Stránky jsou optimalizovány pro Internet Explorer 5.0 a vyšší a pro rozlišení 800 x 600 a vyšší
Webmaster: Jan Hammer