PRVNÍ WING COMMANDER ALOIS "ÁMOS" VAŠÁTKO

ALOIS VAŠÁTKO

* 25. srpna 1908 Čelákovice u Prahy
† 23. červen 1942 jižní Anglie
Generál major (in memoriam), W/Cdr.
  • 3x Československý Válečný kříž, 2x Československá medaile Za chrabrost,
  • Légion d'Honneur (Chevalier), Croix de Guerre
                          (se sedmi palmami, dvěma stříbrnými a jednou zlatá hvězdou),
  • DFC
  • Foto: Ladislav Sitenský - Z válečného deníku

    Narodil jako jeden z pěti dětí 25. srpna 1908 v Čelákovicích u Prahy. Od mládí prokazoval bystrost, a tak v roce 1927 maturoval s vyznamenáním na učitelském ústavu v Hradci Králové. K tomuto se vztahuje jeho válečná přezdívka “Velký Ámos”. Ale zpět. Zakrátko Vašátko nastoupil vojenskou prezenční službu, kterou dosloužil v hodnosti podporučíka. Rozhodl se pro dráhu vojáka z povolání, a tak absolvoval v letech 1929-1931 Vojenskou akademii v Hranicích. Jako poručík dělostřelectva vystřídal několik posádek a vysloužil si pověst schopného profesionála. V roce 1935 prodělal u letectva pozorovatelský výcvik a od 31. 12. 1936 už u této zbraně zůstal. V Olomouci absolvoval v období let 1937-1938 pilotní výcvik a v hodnosti nadporučíka se stal se velitelem 14. pozorovací letky, která měla ve výzbroji dvouplošníky Š-328. U letky vytrval až do smutného konce v březnu 1939.

    Vašátko se nehodlal smířit s kapitulací, a tak se v červenci 1939 ocitnul v komunitě našich letců v Polsku, kteří tam čekali na příležitost k boji s Němci. Po počátečním nezájmu Poláků odplul ještě ten měsíc do Francie. 7. září 1939 byl přijat do řad létajícího personálu Armeé de ľ Air a začal se přeškolovat na francouzskou techniku ve výcvikovém středisku v Chartres . 11. května 1940 byl přidělen spolu s T. Vybíralem a A. Vránou ke slavné Groupe de Chasse 1/5, v jejíchž řadách bojovali další čs. piloti. Bili se statečně na nebi Francie s početnějším a moderněji vyzbrojeným nepřítelem, i když GC 1/5 bojovala na původem amerických stíhačkách Curtiss Hawk H-75, které kromě domácích D-520 byli tím nejlepším co Francouzi měli ve stíhačích k dispozici. Již 17. května 1940 se spolupodílí Vašátko na svých prvních sestřelech, kterými jsou dva Me 109. Dalších deset jistých sestřelů a dva pravděpodobné vynesly Čecha Aloise Vašátka na pátou příčku nejúspěšnějších stíhačů v bitvě o Francii. . Rtm. František Peřina také příslušník GC 1/5 skončil v celkovém skóre sestřelů našich pilotů ve francouzském tažení na druhém místě za npor. Vašátkem. A i když jeho úspěchy a i celé jednotky byly značné, tak odpor Francie se chýlil ke konci. 20. června 1940 odletěl s ostatními příslušníky GC 1/5 přes Středozemní moře do Alžíru. 5. 7. 1940 byli všichni Čechoslováci z jednotky uvolněni a pokračovali v hledání možnosti dalšího boje.

    Tou osamocenou baštou odporu proti Hitlerovskému Německu byla Velká Británie, kam Alois Vašátko 4. srpna 1940 dorazil. Protože probíhalo jedno z největších leteckých střetnutí a to slavná Bitva o Britanii, která si vyžadovala velké množství pilotů, zvláště ostřílených z bojů nad Francií. Vašátko byl ihned přijat do RAF v nenižší důstojnické hodnosti což byl Pilot Officer(P/O). 5. září 1940 se začíná formovat v pořadí druhá československá stíhací peruť, které je přiděleno číslo 312. a trupové označení DU. Peruť byla vyzbrojena Hawker Hurricany Mk.I a přeškolení bylo opravdu krátké, protože pro naše piloty to nebyl problém. Koncem září byla jednotka uznána bojeschopnou a dostala za úkol chránit město Liverpool. Hned 8. října tříčlenný roj, jehož členem byl i P/O Vašátko sestřelil nepřátelský Ju 88. Pak už tak schopný pilot s organizačními schopnostmi postupoval po velitelských příčkách přes velitele letky na velitele perutě a posléze na velitele československého stíhacího wingu, o jehož založení se zasloužil hlavně on. Podle pamětníků to byl přísný, ale spravedlivý velitel, který posuzoval zásadně podle schopností a ne podle šarže. Anglické letecké předpisy ovládal naprosto bravurně a často svými znalostmi udivoval samotné Brity. Takže nebylo divu když mu přiznali anglickou hodnost WingCommander (podplukovník), aby vodil československé stíhací perutě do boje, bohužel jen krátce. Ještě stačil jeden německý Fw 190 poškodit při první operaci čs. wingu. Naše letectvo přišlo o tohoto schopného velitele 23. června 1942. Čs. wing doprovázel bombardéry, došlo ke kontaktu s nepřítelem a při stoupavé zatáčce se Vašátkův Spitfire s osobním označením AV, což bylo privilegium velitele wingu, srazil s nepřátelským letounem. “Velký Ámos” zůstal ve svém Spitu a moře jej navždy pohřbilo.

    Po válce byl Alois Vašátko povýšen in memoriam na podplukovníka. Další povýšení na plukovníka následovalo v červnu 1991 a dále byl povýšen 8. března 1992 na generálmajora a je po něm pojmenována jedna z ulic v rodných Čelákovicích. Díky iniciativě mgr. J. Rajlicha a Judr. J. Sehnala nese jedna z ulic na pražském Černém mostě II jeho jméno.


    Curtiss H-75 C.1
    sériové číslo 61, taktické číslo 14

    Hawker Hurricane Mk. I
    sériové číslo L1296, DU-J

    Supermarine Spitfire Mk. VB
    sériové číslo BM592, AV
    Kresby: Ing. František Válek (PKR 10/1992)

    Přehled vzdušných vítězství Aloise Vašátka

    Datum Čas Soupeř Výsledek Místo souboje Vlastní letoun Jednotka
    17. 5. 1940   Bf 109 jistě ve spol. (1/7) Raucourt - Flaba Curtiss H. 75 GC I/5
    17. 5. 1940   Bf 109 jistě ve spol. (1/7) Stonne Curtiss H. 75 GC I/5
    18. 5. 1940   He 111 jistě ve spol. (1/2) Fismes Curtiss H. 75 GC I/5
    18. 5. 1940   He 111 jistě ve spol. (1/5) Laon - Soissons Curtiss H. 75 GC I/5
    18. 5. 1940   He 111 jistě ve spol. (1/4) V od Soissons Curtiss H. 75 GC I/5
    25. 5. 1940   Hs 126 jistě ve spol. (1/4) Bucquenoy Curtiss H. 75 GC I/5
    25. 5. 1940   Bf 109 pravděpodobně ve spol. (1/2) Grand - Pré Curtiss H. 75 GC I/5
    26. 5. 1940   He 111 jistě Vouziers Curtiss H. 75 GC I/5
    3. 6. 1940   Hs 126 jistě ve spol. (1/4) Sommanthe Curtiss H. 75 GC I/5
    7. 6. 1940   He 111 pravděpodobně ve spol. (1/4) Soissons Curtiss H. 75 GC I/5
    10. 6. 1940   Ju 87 jistě Rouen - Boos Curtiss H. 75 GC I/5
    10. 6. 1940   Ju 88 jistě ve spol. (1/5) Chailton-sur-Bar Curtiss H. 75 GC I/5
    10. 6. 1940   He 111 jistě Buzancy Curtiss H. 75 GC I/5
    12. 6. 1940   Hs 126 jistě ve spol. (1/3) Dommartin Curtiss H. 75 GC I/5
    8. 10. 1940 16:20 Ju 88 jistě ve spol. (1/3) JV od Birkenhead Hurricane I
    DU-J (L1926)
    312. Sqn
    9. 7. 1941 14:00 Bf 109 pravděpodobně S od Montreuilu Hurricane Mk. IIB
    DU-V (Z3660)
    312. Sqn
    9. 7. 1941 14:12 Bf 109 poškozen SV od franc. pobřeží Hurricane Mk. IIB
    DU-V (Z3660)
    312. Sqn
    3. 6. 1942 15:25 Fw 190 pravděpodobně SV od Cherbourgu Spitfire Mk. VB
    NN-J (AB382)
    ČSW
    23. 6. 1942 19:35 Fw 190 jistě V od St. Pointu Spitfire Mk. VB
    AV (BM592)
    ČSW

    Celkem

    Podle francouzských norem

    Podle britských norem

    Francie

    RAF

    Celkem

    Francie

    RAF

    Celkem

    Jistých sestřelů

    12

    2

    14

    5, 219

    1, 333

    6, 552

    Pravděpodobných sestřelů

    2

    2

    4

    0, 750

    2, 000

    2, 750

    Poškozených letounů

    0

    1

    1

    0, 000

    1, 000

    1, 000

    Nejúspěšnější čs. letci ve Francii
    1939 - 1940

    Jméno Jednotka Sestřelená letadla Prav. sestřelená nebo poškozená Celkem
    Alois Vašátko GC I/5 12 2 14
    František Peřina GC I/5 11 2 13
    Václav Cukr GC II/3 8 0 8
    Jan Klán GC II/5 5 3 8
    Tomáš Vybíral GC I/5 7 0 7
    Josef Stehlík GC III/3 6 1 7
    František Chábera GC II/5 5 2 7
    Ladislav Světlík GC I/6 4 3 7
    Evžen Čížek GC III/3 5 0 5
    Václav Jícha GC III/3 4 0 4

    Nejúspěšnější letci ve Francii
    1939 - 1940

    Jméno Jednotka Sestřelená letadla Prav. sestřelená nebo poškozená Celkem
    Lt. Edmond Marin la Meslée GC I/5 16 4 20
    Cne. Michel Dorance GC I/5 14 3 17
    Sous Lt. Camille Plubeau GC II/4 14 3 17
    Cne. Alois Vašátko GC I/5 12 2 14
    Adj. Léon Vuillemain GC I/5 9 5 14
    Lt. Marcel Rouquette GC I/5 8 6 14
    Sgt. Chef Edouard Le Nigen GC III/3 11 2 13
    Lt. František Peřina GC I/5 11 2 13
    Adj. Pierre Le Gloan GC III/6 11 2 13



    Stránky jsou optimalizovány pro Internet Explorer 5.0 a vyšší a jakékoli rozlišení
    Webmaster: Jan Hammer